Jdi na obsah Jdi na menu
 


30 let sametu

V listopadu 1989 jsme se všichni bláhově těšili na život bez "bolševika", na život svobodný, spokojený a klidný. Ideály studentů a "chartistů" v čele s Václavem Havlem i naděje převážné většiny obyvatel zemí českých a moravských,  vzaly ale brzy za své reálnými "ekonomickými" a "mocenskými zájmy" řady ne vždy počestných a poctivých ekonomů a politiků, jak jsme se o tom přesvědčili na vlastní kůži v devadesátých letech 20. století. Někteří protagonisté sametové revoluce tak mluví o revoluci "ukradené" Sám Václav Havel se o tom názorně přesvědčil v letech 1997 - 1998 ("sarajevský atentát", "opoziční" smlouva).

30 let „Sametu“, aneb „Ukradená revoluce“

Úvaha ke 30. výročí sametové revoluce

Blíží se 30. výročí "sametové revoluce". Současná média proto již spustila obří kampaň, připomínající nám starším svým rozsahem oslavy Velké říjnové socialistické revoluce v dobách reálného socialismu.

Po sametové revoluci v roce 1989 jsme se všichni těšili, že v "nové" společnosti nastane "nový" duch, převládne přátelství mezi lidmi, budeme se moci svobodně se vyjadřovat, svobodně volit, svobodně podnikat, volně cestovat, ale bohužel jen málo z toho se naplnilo a také málokdo věděl, jak to udělat. Uvítali jsme obnovení svobody projevu, svobody shromažďování, svobody podnikání, svobody volného pohybu osob a později také kapitálu. Všichni jsme najednou měli možnost cestovat nejen do zemí s vyspělou civilizací a skvělou historií (Řecko, Itálie, Egypt aj.) ale také do zemí, o kterých jsme v dobách socialismu ani nesnili (USA, Peru, Thajsko, Čína aj.). Pro mnohé z nás byla s radostí využita možnost svobodného podnikání. Jsem pyšný na to, že jsem ve svém oboru - plastové obaly - mohl pokračovat od roku 1990 jako drobný soukromý podnikatel. Musím ale přiznat, že jsem měl o podnikání úplně jiné představy. Většina z nás neměla s opravdovým podnikáním žádné zkušenosti. Měl jsem ve své mysli zafixován "kapitalistu" = obyčejného člověka, který se díky svému skvělému nápadu, velmi dobrým organizačním schopnostem a cílevědomosti se vypracuje z nuly na určitou úroveň ve společenském žebříčku. I takoví naštěstí ještě existují. Měl jsem pocit, že je správné, aby ten, kdo takto postupuje a přemýšlí, by měl být odměněn lépe než někdo, kdo chce žít jen z výsledků jiných. Tehdy jsem ještě netušil, že jsou mnohem jednodušší, bohužel méně čestné způsoby "podnikání", jak nás o tom přesvědčila realita hospodářské politiky devadesátých let. Stále proto zůstávám jen drobným podnikatelem, ale těší mne, že jsem své úrovně dosáhl pocti

vě, jen svými vlastními znalostmi a zkušenostmi. 

Z tohoto pohledu jsem tedy rozhodně zastáncem kapitalismu v jeho základních principech. Zasloužený úspěch mají mít lidé pracovití (manuálně i duševně), skromní, s progresivním myšlením, organizačními a komunikačními schopnostmi, lidé s nápady, kteří je dokáží realizovat v praxi a být tak tahounem celé společnost. Znám mnoho manažerů malých a středních firem, kteří dokázali znovu postavit na nohy firmy svých předků (Petroff, Jelínek, Moser, Hartmuth aj), udržet v chodu bývalé úspěšné socialistické podniky (Meopta, Juta, apod.), nebo vybudovat úplně nové prosperující firmy v oborech strojírenství, potravinářství, kosmetika, zemědělství atd. (JABLOTRON, RYOR Kosmetika aj. Ti si zaslouží náš plný obdiv a uznání. Znám i některé podnikatele, pro které jsou zaměstnanci prioritou, kteří si zasluhují maximální péči (podobně jako tomu bylo za 1. republiky u Bati). Nejcennější vlastností těchto lidí jsou jejich schopnosti a morální vlastnosti.

Z falešných iluzí nás bohužel poměrně rychle vyvedli "podnikatelé" většinou bohužel s ne zcela poctivými úmysly (bývalí veksláci, zelináři, pumpaři, estébáci, bývalí významní manažeři firem-lidé, kteří jediní měli praktické zkušenosti se soukromým podnikáním byť nedovoleným), kteří se v našem zájmu uměli „postarat“ o státní majetek a o to jak ho dále využívat zejména ke svému prospěchu. Definitivní tečkou za svobodou podnikání a demokratického vývoje ve společnosti byla "opoziční smlouva ", která, stabilizovala a normalizovala zejména "ekonomické" vztahy a hierarchické vazby ve společnosti.

V Parlamentu se opevnili "pravicové strany", kterým se až dosud úspěšně daří různými cestami ("mobilizace", nákup poslanců) upevnit svou politickou a s ní nedílně spjatou hospodářskou pozici. Cestou často "nevypověditelných" smluv si rozdělili "sféry vlivu". Politici, jejich právníci a lobbisté ovládají formou skrytých firem, s jejich pomocí zajišťují cílené vypisovaní projektů a státních zaká

zek s rozhodujícím podílem v české ekonomice. Bylo tomu tak v minulosti (divoká privatizace státního majetku, privatizační fondy, LTO aj.), děje se to v současnosti (armádní zakázky, státní zakázky na výstavbu silnic a dálnic, hospodaření ve "státních" lesích, zakázky „na míru“ nejen v oblasti internetových technologií ap). Platí to bohužel i pro budoucnost - pro naše děti a vnoučata - růst státního dluhu, růst cen nájemného a cen bytů, rostoucí poplatky za vodu, elektřinu, plyn atd. - solární elektrárny atd. Např. jen ceny vody vzrostly v Praze od roku 1990 112x (z 0,80 Kčs v roce 1990 na 89,66 Kč v roce 2019), nájemné minimálně 50x (ve velkém bytě 3+1, 1. kategorie jsme platili v osmdesátých letech 195 Kč/měsíc), a ceny bytů a nemovitostí

100-200.jpg

60-80x (pomineme-li skutečnost, že např. naše rodina dostala v roce 1972 přidělený státní byt 2+1, I. kategorie na sídlišti v Praze-Ďáblicích úplně zadarmo). Takové údaje samozřejmě v České televizi nikdy nezazní. Z politiky a návazného podnikání se závratně rychle vytrácí etika, slušnost, spravedlnost. Lidové rčení říká: "Peníze kazí charakter". Až v posledních letech začínám chápat hloubku této lidové moudrosti. To je odvrácená strana kapitalismu. Dochází k masovému porušování práva, zneužívání pravomocí veřejného činitele, k masovému rozkrádání státního majetku. V důsledku vlivu politiků, právníků a lobbistů na orgány činné v trestním řízení se ale nic neděje. "Nerušit vládneme!"

Škoda, že lidé CHARTY 77, kterých si tak vážím a obdivuji je za jejich odvahu a statečnost v letech "reálného socialismu", a kteří se tak stali morálními ikonami společnosti, se uspokojili se svojí činností před rokem 1989, ale nepodnikli téměř vůbec nic proti novým (u řady lidí i podstatně větším křivdám) v letech po „sametové“ revoluci. Nevadilo jim porušování lidských práv a zákonů při zavádění „nových“ kapitalistických pořádků, "tržního" hospodářství, kteří "vymysleli" způsob ovládnutí společnosti prostřednictvím peněz formou "svobodných voleb", ovládnutí policie a justice novými z části pochybnými politickými elitami. Ne nadarmo hovoří někteří „tvůrci“ sametu jako o Ukradené revoluce. Bylo to nefalšované zneužití idejí sametové revoluce malou skupinou „občanů“, kteří pod rouškou nezbytné hospodářské reformy nečestnými metodami pošlapali ideje, pravdy, četnosti a spravedlnosti skupiny čestných a morálních lidí a převážné většiny slušných lidí ve společnosti. Ostatně je všeobecně známé, že „revoluce požírají svoje děti“.

V důsledku výše uvedeného chování politických a s nimi spojených podnikatelských elit, kteří jen hledají další stále bezohlednější a sofistikovanější cesty a způsoby, jak ještě více znásobit svoje bohatství, bohužel na náš úkor, na úkor střední a spodní vrstvy, na úkor "dolních deseti milionů". Bohužel se to negativně projevuje i v mezilidských vztazích. Ve společnosti panuje všeobecná nedůvěra v poctivost politiků a s nimi spojených "podnikatelů", protože se tolerují i velice závažné hospodářské delikty (např. MOS, OKD, solární byznys a mnoho dalších), prominentním lidem se toleruje protiprávní jednání (nízké nebo žádné tresty pro viníky silničních nehod ani v případě závažného porušení dopravních předpisů (jízda v protisměru po dálnici, překračování dovolené rychlosti i o více než 80 km/hod atd.), nejrůznější typy poplatků a lichvářské úroky poskytovatelů půjček, smlouvy po telefonu atd. V důsledku praktikování mafiánskému kapitalismu v devadesátých letech, s jejich "normalizací" po roce 1998 opoziční smlouvou a provozováním bezohledné "dračí" politiky některých podnikatelů (ne náhodou má ODS ve svém znaku dravce) došlo opět k cílenému rozvrstvení společnosti na chudé a bohaté, na mocné a bezvýznamné, na "vlky a ovce". Bohužel pro mnoho lidí znamenala ztráta zaměstnání, omezené možnosti sociálního systému, při zvyšujících se životních nákladech (bydlení, služby, lékařské ošetření), přivedla některé lidi na úplný okraj společnosti - bezdomovce, závislé hráče, zvýšená konzumace alkohol a drog, které vedly v lepším případě k rozpadu rodinných vztahů, někdy dokonce až sebevraždám. Také současná skvělá "doba svobody a demokracie dle našich politiků, vybraných politologů a "spřátelených" médií", přinesla stovky lidských obětí - vraždy soupeřících podnikatelů, prodej smrtonosného alkoholu, mrtví na silnicích při závažném porušování dopravních předpisů, lidé, kteří neunesli svoje společenské postavení a raději odešli z tohoto světa.  

S ohebností práva v této zemi máme bohužel "své" zkušenosti. V roce 2005 zahynul náš synovec při čelní srážce s vozidlem jedoucím po dálnici D 1. Při nehodě byli těžce zraněni také jeho snoubenka a další spolucestující. Ti strávili po několika plastických operacích několik dalších měsíců v nemocnici. Dívka po vážné nehodě přišla o možnost mít v budoucnosti potomky. Viník nehody, pražský "podnikatel" si dovolil přímo vyšetřujícím policistům prohlásit "To se zaplatí". Jak řekl tak udělal !

      V důsledku výše uvedených skutečností je naše generace stavěna na okraj společnosti, ve které žijeme. Nevíme co bude zítra, kdo si na nás opět vymyslí nějakou novou daň, poplatek, nebo zvýšení ceny, aby se horním deseti tisícům žilo ještě lépe než dosud. "Na chudý zkrátka muší bejt přísnost". Starší generace je cíleně vyřazována ze společnosti nejen působením mnoha podvodných podnikatelů na internetu (dnes se nemůžete již obrátit ani na jakoukoliv státní instituci jinak, než pevně daným "formulářem"), nejen daňové přiznání musíte podávat pouze elektronicky. V poslední době navíc sílí ve společnosti nenávistná kampaň "mladých" proti starší generaci (navrhují zbavení seniorů volebního práva, omezení platnosti řidičských průkazů atd. Jsou pořádány celé nenávistné mediální kampaně proti seniorům ("Přemluv bábu"), jsou svolávána nenávistná protestní shromáždění proti legálně zvolených představitelům státu, zvolených ve svobodných volbách i proti jejich voličům. Tyto skutečnosti už kritizuje mj. i kandidát na prezidenta v posledních prezidentských volbách pan Petr Hannig.
     Asi se nikdo nemůže divit, že starší generace vzpomíná s nostalgií na bezplatné zdravotnictví, právo na práci, právo na sociální zabezpečení, právo na důchod (ženy s dětmi od 55 let). Neznali jsme nezaměstnané, bezdomovce, uživatele drog, hráče závislé na hracích automatech. Kdo tenkrát "držel hubu a krok" mohl žít poklidným spokojeným životem. Samozřejmě jsme nezapomněli na historické prameny o situaci po roce 1948, ani politické represe po ústavním převzetí moci a jejím následném politickém zneužití Komunistickou stranou Československa. Máme stále na paměti stovky odsouzených k smrti, útrapy deseti tisíců lidí v "pracovních" táborech, vězněných za jiný politický názor, stovky podnikatelů a zemědělců, kteří přišli o své po generace děděné a rozvíjené průmyslové a zemědělské podniky. Rozpoutaný politický teror po roce 1948 se ale po smrti J.V. Stalina naštěstí postupně zmírňoval. V roce 1968 jsme dokonce měli možnost si alespoň na pár měsíců vyzkoušet opravdovou svobodu. Ve společnosti zavládl duch nadšení očekávaných budoucích změn, duch přátelství a neuvěřitelné vzájemné lidské kolegiality. To platilo ještě několik měsíců v době okupace vojsky zemí Varšavské smlouvy po srpnu roku 1968. Jsem šťasten, že jsem ve svém životě mohl zažít pocit opravdové svobody. A to dokonce dvakrát - v roce 1968 a po 17. listopadu 1989.
Dnes sice máme svobodu slova a mediálně velebenou demokracii. Každý si může říkat, co chce, může psát, co chce, jako kulturní národ můžeme dokonce házet vajíčka na pana prezidenta. Má to jen drobnou vadu na kráse. NIKOHO TO NEZAJÍMÁ. Nikdo to neuveřejní! Jsem v šoku ze situace, zejména ve webovém a mediálním prostoru, jak je ohýbána pravda, kolik se cíleně šíří nepravd, polopravd i vyslovených lží. Je neuvěřitelné, jak se současný stav naší společnosti podobá té po roce 1969 a dále. Ne náhodou nazývám posledních 21 let dobou "kapitalistické normalizace". Pravicové strany se „zakopaly“ v parlamentu, aby se náhodou někdo nechtěl pokusit něco změnit. Návrh zákona na prověření majetkových poměru současných i bývalých politiků po roce 1990, tak nikdy nemohl v našem parlamentu projít, přesto, že to některé strany měly dokonce ve svých volebních programech (Věci veřejné, formálně i ČSSD aj.)  Lidé sice říkají svůj názor, ale nikdo je neposlouchá, a co je horší, ani nechce slyšet. Zase mnoho lidí podléhá deziluzím - "já sám nic nezměním", "nemám koho volit, proč bych tedy chodil k volbám, když „ti nahoře“ se zase stejně domluví o nás bez nás" atd.
     V této situaci si vzpomínám na výrok režiséra Miloše Formana, který krátce po sametové revoluci prohlásil:
„Jedné diktatury jste se zbavili, ale ta druhá, podstatně horší – diktatura peněz - vás teprve čeká !!!!!

Mezi lidmi proto stále vládne havlovská "blbá nálada".

Několikrát jsem už dokonce slyšel i větu:

"Proč já blbec tenkrát zvonil těma klíčema".

 

Dost bylo „sametu“!

Chtěli bychom se pokusit naší nemocnou společnost s pomocí čestných a poctivých lidí změnit.

NAŠIMI TŘEMI HLAVNÍMI PILÍŘI BUDE V RÁMCI SKUTEČNÝCH DEMOKRATICKÝCH ZÁSAD A ZÁSAD LIDSKÉ SLUŠNOSTI A MORÁLKY:

1. ZE VŠECH SIL PODPOŘIT AKTIVNÍ, SLUŠNÉ PODNIKATELE, KTERÉ JSOU MOTOREM KAŽDÉ PROSPERUJÍCÍ SPOLEČNOST - PŘINÁŠEJÍ NOVÉ MYŠLENKY, NOVÉ NÁPADY A JSOU SCHOPNI SVÝMI ZNALOSTMI A ORGANIZAČNÍMI SCHOPNOSTMI JE REALIZOVAT. S TÍM NEDÍLNĚ SOUVISÍ PODPORA VZDĚLÁNÍ, VĚDY A HODNOTNÉ KULTURY.

2.TVORBA HODNOT PRO SPOLEČNOST MUSÍ BÝT TAKÉ NÁLEŽITĚ OCENĚNA. NEJLÉPE PLACENI BY PROTO MĚLI BÝT ZCELA SAMOZŘEJMĚ ÚSPĚŠNÍ A SCHOPNÍ JEDINCI, LIDÉ, KTEŘÍ HODNOTY VYTVÁŘEJÍ SVOU POCTIVOU PRACÍ, A TO JAK SVÝMA RUKAMA, TAK SVÝMI ZNALOSTMI A SCHOPNOSTMI, A ZKUŠENOSTMI, A NE TI, KTEŘÍ SE NA ÚSPĚŠNÝCH A PRACOVITÝCH LIDECH SNAŽÍ JEN PŘIŽIVIT (POLITICI LOBBISTÉ AP.). ÚSPĚŠNÍ LIDÉ TAKÉ JAKO SAMOZŘEJMOST CHÁPOU OBČANSKOU SOUNÁLEŽITOST S LIDMI MÉNĚ ÚSPĚŠNÝMI, MÉNĚ SCHOPNÝMI, KTERÉ POTŘEBUJÍ, TŘEBA I JAKO SVÉ ZAMĚSTNANCE, SPOLUOBČANY. NESMÍME ZAPOMENOUT, ALE TAKÉ NA LIDI NEMOCNÉ, INVALIDNÍ, LIDI BEZ PRÁCE, LIDI, KTEŘÍ NÁM JIŽ ODEVZDALI (MOŽNÁ NE VŽDY) CO BYLO V JEJICH SILÁCH S MOŽNOSTECH.

3. DŮSLEDNĚ BOJOVAT PROTI NEGATIVNÍM A NEMORÁLNÍMI FORMÁM SOUČASNÉHO KAPITALISMU - PROTI KORUPCI, ÚPLATKÁŘSTVÍ, LOBBISMU, NEPLACENÍ DANÍ (10.000 PROBLEMATICKÝCH FIREM S POHLEDU PLACENÍ DANÍ), SNIŽOVÁNÍM DANÍ PRO BOHATÉ A NEUSTÁLÉ VYMÝŠLENÍ DANÍ PRO CHUDÉ - SNÍŽENÍ DANÍ BOHATÝCH Z 35 = NA 15%, PŘI ZVÝŠENÍ DANÍ PRACUJÍCÍCH NA 19%, REGISTRACI FIREM V DANOVÝCH RÁJÍCH (CCA.13.000 FIREM) ATD., TYTO "ZÁKONNÉ" ÚPRAVY Z HLAV A PER MOCNÝCH A BOHATÝCH, PŘEDSTAVUJÍ OBROVSKÉ FINANČNÍ ZTRÁTY PRO STÁTNÍ ROZPOČET. TYTO DLOUHODOBĚ ZAKOŘENĚNÉ NESPRAVEDLNOSTI JSOU UMOŽNĚNY ZEJMÉNA MASOVÝM ZNEUŽÍVÁNÍM PRAVOMOCÍ VEŘEJNÉHO ČINITELE V DŮSLEDKU KONTROLOVANÉHO VLIVU NA MOCI ZÁKONODÁRNÉ A VÝKONNÉ JSOU NERESPEKTOVÁNÍM PRÁVA A DEMOKRACIE. V mezinárodním měřítku vede nezákonná lobbistická koncentrace k rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými.  Důsledkem neuvěřitelného plýtvání penězi a zneužívání moci a pohrdání pojmy demokracie, pravda, slušnost a čest ze strany bohatých na straně jedné, na straně druhé umírají na celém světě miliony lidé nebo žijí ve velice ponižujících podmínkách (slumy apod.), zejména v bývalých kapitalistických koloniích jako přímý důsledek koloniální nadvlády - likvidace původního obyvatelstva rabování přírodních zdrojů a zneužívání levné pracovní síly. Dnes se vedoucí státníci vyspělých zemí diví, že lidé, které jejich předkové zotročili o ožebračili, chtějí dnes také žít jako lidé, když přicházejí „za lepším“ do bohatších zemí –USA, západní Evropa apod. Neuvěřitelně negativní stopu zanechali kapitalisté svoji honbou za ziskem na celé naší planetě Zemi – bezohledné kácení lesů, zamořování ovzduší, půdy, vodních toků i celých oceánů – zdrojů pitné vody, snižování kvality potravin.

Ignorováním zásad udržitelného rozvoje života na zemi,

odmítáním varováním vědců a ekologů

se dnes dostáváme do situace že:

 je ohrožena samotná existence lidstva !

Budeme rádi, když se nám poctiví a slušní lidé se svými názory a hlavně nápady pomohou zlepšit současný stále trvající společensky a sociálně nespravedlivý svět: sekretariat@lidovy-parlament.cz

Ing. Radomil Šustr

podnikatel a nezávislý novinář                                                                      V Praze dne 25. 9. 2019

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< duben / 2020 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 690
Měsíc: 281
Den: 11